aktuality a komentáře

2:3 (1:2)

Sestava: Borecký (46´Petržílek), Cienciala, Remenár, Kostelníček, Héč, Štrach, Mucks, Janošov, Ctibor, Jelínek, Půlpán (89´Novotný)

Góly: 22´Cienciala, 63´Štrach

Tentokrát jsme doma přivítali mužstvo Dobříše, po našich dobrých výkonech v prvních třech kolech, jsme šli do zápasu jednoznačně v roli favorita i bodový odstup od soupeře, který byl třetí od konce jasně říkal, kdo by měl v tomto zápase tahat za delší konec. Leč statistiky a předpoklady jsou jedna věc, ale nakonec se pravda vždycky ukáže až na trávníku. Zápas jsme absolutně nezvládli, pravděpodobně utkání chlapci podcenili a hosté navíc předvedli velice bojovný výkon v němž nakonec asi zaslouženě zvítězili.
Pro nás to je zasloužená facka , protože jsme si mysleli, že vítězství přijde samo. V prvním poločase hosté postupně odskočili do dvoubrankového rozdílu a my samozřejmě nedokázali proměňovat šance, které jsme si vytvořili. Dokázali jsme sice po úporné snaze zápas vyrovnat z 0:2 na 2:2 po brankách Ciencialy ve 22 a Štracha v 63. minutě, ale poslední slovo patřilo hostům po krásném brejku a hlavičce Váhaly, který v 80. minutě vstřelil vítěznou branku a hosté si překvapivě odvážejí všechny tři body.

Teď máme volno a za dva týdny nás doma čeká Jesenice. Reparát za výkon proti Dobříši bude bezpodmínečně nutný, ale s výkonem, který jsme podali včera, bychom neměli žádnou šanci.

1:3 (1:1)

Sestava: héč, Petržílek, Cienciala, Remenár, Kostelníček, Borecký, Štrach, Ctibor (80´Bodlák), Jelínek, Janošov

Góly: 38´Cienciala, 65´Borecký, 81´Petržílek

ŽK: 28´Kostelníček, 59´Štrach

Na třetí jarní kolo jsme jeli na hřiště beznadějně posledních Teplýšovic. Po skvělém a těžkém zápase s Břežany, nás čekal sice soupeř z chvostu tabulky, ale evidentně přes zimu tvrdě trénující, neboť poslední výsledky byli pro domácí sice bez bodu, ale velmi těsné. Měli jsme také trošku obavy z podcenění a když jsme viděli ten příšerný, hrbolatý mlat, který může směle konkurovat “poli” v Neumětelích, tak jsme tušili, že nás nečeká nic lehkého.

Do zápasu jsme ale vstoupili výborně a přes špatný terén jsme jasně dominovali hře a kluci i velice slušně kombinovali, hráli v pohybu a domácí nevěděli kam dřív skočit. Naše největší slabina ale je koncovka a ta se dnes opět projevila v plném lesku, šancí jsme si prostě dokázali vytvořit hodně, ale to co jsme dokázali nedat bylo do nebe volající. A v 16 minutě jsme se potrestali za neproduktivitu sami, když při odkopu malé domů Eda podklouzl a trefil dobíhajícího Daniela Škvora do hýždí od kterých se míč odrazil až do naší branky a bylo to 1:0 pro domácí. Byl to blesk z čistého nebe, který domácím vlil síly a my byli asi deset minut jako opaření. A mohlo být ještě hůře, neboť v 25 rozhodčí Kocan posoudil souboj Kostelníčka se Škvorem jako nedovolený a domácí kopali penaltu. Tentokrát ale Eda vytáhl fantastický zákrok a střelu k tyči vyškrábl na roh. Tím nás udržel ve hře, protože dvoubrankové manko by bylo již kritické a otáčelo by se nám mnohem hůře, neboť domácí s námi překvapivě vydrželi běžecky, dohrávali každý souboj a byli opravdu nepříjemní. Edův zákrok nás ale opět nakopl k herní dominanci v utkání a v 38. minutě bylo vyrovnáno, když penaltu suverénně proměnil Kostelníček za faul na agilního Janošova a bylo to 1:1. Za tohoto stavu jsme šli do kabin, kde jsme chlapce velmi důrazně nabádali k zachování disciplíny, neboť někteří velmi nelibě nesli některá rozhodnutí sudího Kocana a místo soustředění se na vlastní výkon rozhodčího kritizovali, ten si to samozřejmě nenechal líbit a jasně všem ukázal kdo je pánem na hřišti. Také jsme upozornili Jirku Boreckého, který dnes hrál pravého beka na jeho útočnou pasivitu a chtěli po něm výrazné zvýšení jeho útočné aktivity.

Druhý poločas začal z našeho pohledu ještě lépe než ten první, kluci domácí doslova svírali v kleštích, ale se šancemi jsme stále zacházeli zcela marnotratně. Až v 65 minutě Jirka Borecký ukázal všem jak si vzal rady trenérů k srdci, vyrazil do odvážného průniku, narazil si s Tomášem Jelínkem a dostal se až před skvěle chytajícího domácího Ondřeje Stěhuleho a tentokrát mu nedal šanci, udělal mu chladnokrevnou kličku a konečně odčaroval jeho kouzlo a vsítil vítěznou branku utkání a vedli jsme 1:2!!! Spadla z nás trochu nervozita utkání jsme zcela ovládli, domácí se vlastně nedostali k absolutně žádnému ohrožení naší branky a v 81 minutě pečetil výsledek Petržílek, který z pravé strany roztančil brazilskou sambu, k tanci s míčem vyzval postupně tři protihráče a po zemi efektně “Bodlem” propálil i bezmocného Stěhuleho a pečetil výsledek na 1:3.

Utkání jsme dohráli naprosto zkušeně na půlce domácích, neproměnili ještě asi 238 brankových příležitostí a po utkání si v kabině radostně zakřičeli.
Druhé a naprosto zasloužené vítězství v řadě, mělo dva stejné ukazatele- Hrajeme sice mnohem lepší fotbal, než soupeři, ale vlastními chybami je zbytečně dostaneme zpět do hry a neproměňujeme velké šance. Doufejme, že zejména Pepíček Pulpán opět vysuší svůj zvlhlý střelecký prach, protože jeho goly teď prostě chybí. Příští týden doma přivítáme Dobříš a doufáme, že navážeme na vítěznou šňůru a ještě více se přiblížíme k medailovým pozicím.

 

4:2 (2:1)

Sestava: Borecký, Héč, Cienciala, Remenár, Kostelníček, Kostelníček, Štrach, Mucks (82´Bodlák), Janošov, Ctibor (62´Petržílek), Jelínek, Půlpán (82´Svoboda)

Góly: 24´Jelínek, 36´79´Štrach, 75´Petržílek

Ve druhém mistrovském kole jsme na našem pažitu přivítali soupeře z nedalekých Dolních Břežan. Ze zápasu jsme měli respekt, neboť hosté byli asi jediní na podzim, kteří nás nejenom porazili, ale zejména zcela fotbalově přehráli. Ale kdeže loňské sněhy jsou :-)… Na začátku podzimu jsme celé mužstvo ještě dávali dohromady, nevěděli jsme kde, kteří kluci mají nastupovat, prostě se nový dorost tvořil za pochodu. Ale máme za sebou celý podzim, velice úspěšnou zimní přípravu a i když se nám vstup do soutěže minulý týden příliš výsledkově nepovedl, tak herně to vůbec nebylo špatné. Z hostů jsme měli respekt, je to jeden z mála soupeřů v soutěži, kteří se opravdu snaží hrát fotbal, který má hlavu a patu.

Do utkání jsme šli s tím, že budeme hrát vysunutý pressink, který bude sice velmi náročný na běhání a napadání, ale je to cesta, kterou chceme prostě jít. Vnutit soupeři svůj styl, odebrat míče již v zárodku jeho akcí a kombinačně se dostávat přes křídelní prostory do šancí. A šlo nám to od začátku zápasu velice dobře. Bylo vidět, že kluci systému začínají věřit, baví je a je opravdu účinný. Od první minuty se valil jeden útok za druhým na hostující obranu, sice nebylo vše úplně přesné, trochu nám vadil i terén, který je v brzkém jaru ještě poměrně hrbolatý a když chcete “ťukat kulečník”, tak to není úplně ideální, ale přesto byl průběh první půle naprosto jednoznačný. Tedy až na tu koncovku. V té jsme znovu a znovu selhávali i v těch největších šancích, když jsme buď bránu vůbec netrefili, nebo orazítkovali konstrukci brány a nebo své mužstvo držel výtečný Jakub Srb, který chytal v reprezentační formě. Náš nápor ale musel nakonec přinést své ovoce, neboť šancí jsme prostě měli hodně. A první branka přišla ve 23. minutě, kdy rohový kop zakroutil Mára na hlavu Tomáše Jelínka, který se vyšrouboval do vzduchu jako Sabovčík při čtverném axelu a nekompromisně hlavou k tyči propálil Srba a vedli jsme 1-0. Hra se neměnila, hosté se sice snažili dostat kombinačně od vlastní branky z našich kleští, ale kluci napadali dobře a útoky hostů byly velmi ojedinělé a když už nějaký míč propadl, zpracovali ho stopeři spolu s velice jistým Jirkou Boreckým v naší brance. Ale jak už bývá naším dobrým zvykem, tak jsme soupeři darovali vlastní chybou v rozehrávce šanci a ten ji s radostí využil a Jakub Polák vyrovnal v 35. minutě na 1-1. My však na tuto facku z ničeho odpověděli okamžitě po minutě a v 36. po krásné rychlé akci vyzval Filip Mucks nabíhajícího Máru Štracha mezi beky a ten krásnou bombou po zemi na zadní “alias Pepi Bican” nekompromisně trestal a opět jsme o gól vedli 2-1.

Do poločasu se již nic nezměnilo, klukům jsme vysvětlili nějaké zejména taktické chyby a šli jsme do druhé půle s vědomím, že není třeba na naší hře cokoli měnit a že si musíme dát pozor na očekávanou zvýšenou aktivitu hostů. Ta také přišla, ale kluci opět v četných soubojích ovládli střed pole a i když hosté přeci jen o trochu hru vysunuli, tak jsme to byli my, kteří se v rychlých kontrech dostávali do šancí, které jsme ale opět neproměňovali a tak se hra začala pomalu vyrovnávat. Přeci jen řada opor měla v nohách velkou porci zápasu za áčko, či béčko mužů z předchozího dne a náročný styl, který po chlapcích chceme si začínal vybírat svou daň. Hosté měli čím dál více prostoru a začali se dostávat k našemu vápnu i tím, že výrazně zjednodušili svou hru. V 69. minutě se dostali k rohovému kopu, který sice Jirka vyrazil, ale k míči se dostal zapomenutý Vojta Kohelů a zblízka vyrovnal na 2-2. Teď nastal kritický úsek zápasu, přeskupili jsme řady, prostřídali a čekalo nás posledních 20 minut, ve kterých nás čekala obrovská dřina. Kluci ale opět prokázali obrovskou morální i fotbalovou kvalitu, vydolovali v sobě poslední zbytky sil, zapnuli na vyšší obrátky a v 75. minutě jsme už opět vedli, když nádhernou rychlou akci z pravé strany dostal do vápna Filip Mucks a zleva mu zavřel zadní tyč z beka sprintující Martin Petržílek a bylo to 3-2. Obrovská radost a zasloužené vedení. Hosté se samozřejmě pokusili o vyrovnání, ale vlastně už se díky skvělé obranné činnosti nedostali do šance a byli jsme to mi, kteří jsme zápas definitivně rozhodli v 79. minutě po naší typické, nacvičené křídelní akci neúnavný Eda Héč našel nabíhajícího Máru Štracha a ten dal výsledku definitivní a zcela zaslouženou podobu 4-2.

Odehráli jsme velmi dobré utkání proti těžkému soupeři, ukázali jsme všem, že jsme od podzimu ušli obrovský kus cesty, kluci věří sobě i systému, který se snažíme našim borcům vštěpovat a je skvělé, že fotbalem baví sebe i přítomné fanoušky. Velká gratulace pro celý tým a teď už jen potvrzovat to co umíme v každém dalším utkání :-).

4:4 (3:1)

Sestava: Borecký, Janošov, Cienciala, Remenár (66´Bartoněk), Kostelníček, Héč, Syrový, Štrach, Ctibor (46´Lébl), Jelínek, Půlpán

29´Janošov, 62´Půlpán, 80´Štrach, 84´Cienciala

Na poslední mistrák podzimu jsme jeli do Jinců a již od začátku měli problémy, neboť jsme cestou prorazili vanu u autobusu a kus cesty pro nás musel dojet soupeř, neboť bychom se k zápasu jinak nemohli dostat včas. Do Jinců jsme dorazili asi 5 minut před oficiálním výkopem a do zápasu tudíž kluci skočili téměř nerozcvičení. V prvních pěti minutách to nebylo až tak znát, soupeře jsme na jeho příšerném, hrbolatém a zvlněném hřišti uzamkli a dostali se do několika slušných šancí, ale ani agilní Eda, ani Pája, ani Pepíček své šance neproměnili a hrát začali domácí. A domácí začali proměňovat i své příležitosti. V 18 minutě domácí vsítili první branku, když střelu zpoza vápna skvěle vyrazil Jiřík na tyč, od které se míč odrazil před bránu a naše zkoprnělá obrana se zájmem sledovala, jak Matys pohodlně dobíhá a sám doráží míč do prázdné branky za bezmocného Boreckého 1:0. Ve 23 to bylo ještě horší, neboť Emil nádherně trefil z první centr do našeho vápna a nekompromisně zavěsil do vlastní branky a bylo to 2:0… Naštěstí jsme se oklepali a v 29 snížil hlavou Pája Janošov po centru Syrového z přímého kopu a snížil na 2:1. Pro nás to byla živá voda, ale místo toho, abychom do půle vyrovnali, tak jsme vyrobili další hrubku a domácí zvýšili již na 3:1… Za tohoto stavu se šlo do kabin, kde jsme si řekli, že v první řadě musíme zvýšit důraz v osobních soubojích, neboť v tom jsme za domácími hrubě zaostávali. Do karet nám nehrálo ani opravdu příšerné hřiště, na kterém téměř nešel hrát normální fotbal po zemi, míč uskakoval i při nejlehčích přihrávkách a byl to zejména boj, který vyhovoval jednoduše hrajícím domácím.

Prostřídali jsme, přeskupili řady a věřili, že se s utkáním ještě dá něco dělat, neboť fotbalově jsme na tom byli výrazně lépe. Stále nám dělal ale obrovský problém nerovný terén a tak i když jsme se dostávali do nadějných příležitostí, tak jsme své šance nedokázali dotáhnout. Až v 62 minutě jsme se dokázali prosadit zásluhou Pepíčka Půlpána a snížili na 3:2… Domácí poté odolávali až do 80 minuty, kdy náš tlak vyústil ve vyrovnávací branku Máry Štracha a poté svou druhou branku v utkání, tentokrát do správné brány, vsítil v té době již vysunutý kapitán Cienciala a otočili jsme na 3:4. Vedení jsme ale nedokázali udržet, když jsme v 89 minutě vyrobili hrubku, stopeři se nedomluvili s brankářem a domácí dráb Jiříka přehodil a upravil na konečných 4:4.

Po skončení utkání se v nás mleli emoce, neboť jsme na jednu stranu byli rádi za otočení utkání v čemž se opět projevila naše bojovnost a psychická odolnost mužstva, na druhou stranu v nás je i trošku zklamání, že jsme utkání nedotáhli do vítězného konce. Ale remíza je nakonec po průběhu asi spravedlivá, neboť i domácí měli své šance, které neproměnili, my byli fotbalovější a domácí bojovnější. Podzim je tedy za námi poměrně úspěšně, neboť naše výkony měly po špatném začátku stoupající úroveň a za to je třeba klukům poděkovat.

8:0 (3:0)

Sestava: Borecký, Janošov, Remenár, Kostelníček, Cienciala, Héč (46´Hrobník), Mucks, Ctibor, Jelínek, Půlpán, Lébl (64´Syrový)

Góly: 12´85´Půlpán, 28´Héč, 30´Mucks, 65´Jelínek, 75´Hrobník, 82´Mucks, 84´Janošov

Poslední letošní domácí mistrovské utkání jsme přivítali soupeře z Bohutína, který byl v tabulce o bod nad námi, takže pokud jsme chtěli jít před něj, museli jsme zvítězit. Věřili jsme, že pokud zopakujeme hru z Milína a vyvarujeme se hrubek v obranné fázi, tak máme velmi slušnou šanci na úspěch, nicméně to co chlapci nakonec se soupeřem provedli, to překonalo naše nejoptimistější představy. Opět v pozměněné sestavě, tentokrát se dvěma hroty, jsme se do hostů od začátku zakousli a hosté se z našich kleští vlastně po celý zápas nedokázali vyprostit. Ne, že by se nesnažili také udeřit, ale buď si s jejich pokusy poradila naše defenziva, nebo prostě selhali v koncovce. Do poločasu jsme vedli 3-0, po pěkných brankách a to jsme si ještě dovolili luxus neproměněné penalty, při které Tomáš Kostelníček málem přerazil tyč hostující branky :-).

O poločase jsme ale chlapce nabádali k obezřetnosti, neboť soupeř stále kousal, ale kluci k zápasu tentokrát přistoupili opravdu zodpovědně a i druhý poločas byl zcela v naší režii…. Brzy se nám podařilo vstřelit čtvrtou branku a tím se odpor soupeře definitivně zlomil a už to byla jen totální destrukce a na hřišti vlastně existovalo jen jedno mužstvo. Kluci přítomné fanoušky potěšili dalšími oku lahodícími akcemi a krásnými góly a zápas si tentokrát opravdu užili.

Na úplně poslední podzimní mistrák jedeme do Jinců a uvidíme jak se i tam projeví naše stále vzrůstající herní kvalita. Každopádně již teď lze říci, že po začátku, kdy naše výkony byly dost strašné, jsme se sehráli, kluci si zvykli na nový styl fotbalu a dokážeme hrát opravdu kvalitní zápasy a fotbalem bavíme sebe i přítomné diváky. Z domácího hřiště jsme dokázali udělat pevnost, ani jednou zde neprohráli. Teď ještě zvýšit kvalitu i na hřištích soupeřů a čeká nás zajímavé jaro.